Divoký rej,
klidně se směj,
od všeho něco máš,
sám sobě pán,
občasný flám,
a pak ji potkáváš.
Ve víře slepé
zadře se pod kůži,
v srdci ti tepe,
nic ti však nedluží.
V zajetí chvil
lásku jsi pil,
teď prázdný zůstáváš.

Máš všeho dost,
na sebe zlost,
ono to přebolí,
kouzlo je pryč,
nebyl to kýč,
teď bral bys cokoli.
Padá ti maska,
smutek tě provází,
byla to láska,
už ti to dochází.
Ponurý den,
je pod mrakem
a v srdci mrholí.