Jsem duha zakletá,
když klid se rozhostí,
jsem vrba staletá
ve stínu moudrosti.

Přej duze oblý tvar,
být útlá neumí,
dej stromu slunce žár
a on ti zašumí.

Jsem duha, pestrý sen,
a vedu ke štěstí,
jsem vrba, živý kmen,
sestra tvých bolestí.