Proč toužím znát,
co život ještě má,
bude to modř
či hloubka bezedná,
budou to ještě
plody k ochutnání,
nebo jen vůně,
co už nejsou k mání?

Nechci se ptát,
už dostala jsem dost,
bylo to štěstí,
pak zas povinnost,
byly to kytky,
známé od poupěte,
a pak ta jedna,
co jen v noci kvete.

Kdo vlastně ví,
co přidá příští den,
sladkost či hořkost,
skutečnost či sen,
já na své pouti
dostala jsem moc,
hlídám svou kytku,
už jen jednu noc.