Když ptáci usnou ve větvích,
když milovat se není hřích
a láska mívá pohled duhový,
když tma už skrývá vděčnou zem,
když tajně šeptám: Tady jsem,
jen vlastní hlas mi tiše odpoví.

Jsem občas studna bez vody,
jsem ze smutku i z pohody
a hladím trávu nebo bodláčí,
vždy znovu sbírám odvahu,
když zrána stojím na prahu
a ruleta se zvolna roztáčí.