Když často nevím, kudy kam,
když do samoty utíkám,
když myšlenky mě zaskočí,
když pochyby se roztočí,
je to snad láska?

Když divně teskním tam i tu,
když máš mé klíče od bytu,
když touha má se rozohní,
když svítím ti svou pochodní,
je to snad láska?

Když o tebe mám obavy,
když ostatní mě nebaví,
když snažím se ti pomoci,
když vyhlížím tě do noci,
je to snad láska?

Když slabosti ti odpouštím,
když z okovů tě propouštím,
když přiznávám, že chybuji,
a, jaký jsi, tě miluji,
to je má láska.