Slunce se dívá z oblaků
a pálí moji duši.
Slunci na rozdíl ode mne,
to zahřívání sluší.
A já se dívám na slunce
a přivolávám mraky.
Když já mám duši chmurnou dnes,
at ji má slunce taky.
Jako by mrak mě poslechl,
zalehl slunce svou tíží,
byl to mrak velký, bouřkový
a už se bouřka blíží.
Blesky ted oblohu křižují
a já se křižuji taky.
Ať mi už slunce odpustí
a zažene ty mraky.
Do hluku hromu slibuji,
že nebudu se už rouhat, 
slunce nebudu zahánět,
budu se slušně chovat.
Slunce se z mraků usmálo,
sáhlo mi paprskem na nos
a já už na svět se nemračím
a ze života mám radost.