Trochu se bojím,
když tady stojím,
že tuhle poezii
už nikdy neprožiji.
Trochu se lekám,
když zase čekám,
že naše hvězdné dráhy
už rozpojí se záhy.
Trochu tu váhám,
když na tě sahám,
že tělo, co hřát umí,
si s jinou porozumí.
Dáváš mi toho
opravdu mnoho,
i když tu ležím sama,
jsem láskou obsypaná.
6
komentářů
Marie Bartošová
20.6.2013 13:44
Hezkýýý. Srdečně zdravím.
Hana Šimková
20.6.2013 11:30
Zuzanko, ta poslední sloka je velice nadějná pro nás pro všechny.Máš v sobě obrovský ,milostný a ještě ke všemu nevyčerpatelný náboj lásky.
Jana Šenbergerová
20.6.2013 07:02
Zuzko, já už se nebojím, vím, že to ustojím, i když mi z očí sejde, z mého srdce pryč nejde.
Krásná jako vždy.
Jiřina Topolová
20.6.2013 06:37
Nádherná báseň i ta fotografie
Jiří Libánský
19.6.2013 23:54
Zase jiný básnický útvar, jiné schema rytmu a melodiky. Lahůdka pro recitátora i posluchače. Ani tato báseň není bezobsažná a moc hezky vyjadřuje několik citů a pocitů. Řadil bych ji určitě k nadprůměrně dobrým.
Jitka Chodorová
19.6.2013 21:39
Tak toto se mi líbí moc,dokonce se s tím částečně ztotožňuji,díky Zuzko!
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne
Aktuální anketa
Jste vášnivými čtenáři? Kolik knih přečtete za rok?