Ve snech se topím,
v přísálí nebe,
výstřelky tropím,
tak blízko tebe,
ty krásně mlčíš
v zajetí něhy,
se mnou se učíš
spojovat břehy.

Jsem šelma dravá,
leč ochočená,
vážná i hravá,
dítě i žena,
škrábu i hladím,
a všechno vážně,
víc neprozradím,
jen nežít vlažně!