Vody se valí,
nemají hranic.
Nemají břehy,
ty jsou jim nanic.
Nespoutané jsou,
řítí se krajem,
na co si lidi,
na co si hrajem?
Proti té vodě
nemáme šance,
udělala z nás
ubohé štvance.
Mstí se nám nebe,
mračí se mraky,
v červnu nás zebe,
v červenci taky.
Slunce se schovalo,
nechce nás hřáti,
na co se lidé ,
na co se ptáti?
Mějme se rádi
a přírodu taky.
Třeba ta láska,
zažene mraky.