Obrovský talent Vladimíra Menšíka byl vyvažován utrpením, které zažíval v boji s astmatem a se závislostí na alkoholu. Od úmrtí jednoho z velikánů českého herectví uplyne ve středu rovné čtvrtstoletí.

„Byl to génius a patří do svaté trojice českých komiků vedle Vlasty Buriana a Jana Wericha. Všichni ostatní jsou pouze jejich apoštolové,“ prohlásil o něm režisér Miloš Forman. Menšíkovo herectví bylo přirozené a civilní. „Šla z něj prostě pravda,“ říká dcera Martina.

Byl živlem, který dovedl odbourat herecké kolegy vlastní verzí textu scénáře a dohnat k šílenství režiséry tendencí autorsky obohacovat svou roli: „Sem se mi dívej, a jak to v nich zhasne, je to tvoje,“ ukázal na své oči v rozhovoru s Janou Hlaváčovou, když si stěžovala, že nepozná, kdy má sama začít mluvit.

Do všeho se vrhal s příznačnou vitalitou a vášní. Zároveň měl v sobě kus furiantství, které tak jedinečně ztvárnil v Kachyňových Láskách mezi kapkami deště. Další výraznou rolí byl i Jořka s pyřkem ve filmu Všichni dobří rodáci.

Celoživotní boj a astmatem

S typickým optimismem a elánem celý život zápasil s astmatem. „Každý tátův záchvat byl bitvou o život,“ vzpomíná syn Honza. „Dusil se, šlo jen o to urvat pro sebe trochu dechu.“ Z nemocnice však utíkal do práce a domů. „Stárneme a je třeba toho tolik stihnout,“ překotně vysvětloval a s ohromnou vitalitou se valil dál.

Jeho boj s alkoholem se promítl i do prožitku klíčových dramatických rolí v televizních inscenacích Tažní ptáci a Dobří holubi se vracejí. Jako prototyp středověkého barbara si ho vybral František Vláčil do Markéty Lazarové.

Ale nejvíce jej diváci milovali v komediálních rolích ve filmech a v televizních pořadech. Točil s Vojtěchem Jasným, Karlem Kachyňou, Václavem Vorlíčkem, Jiřím Menzlem, Ester Krumbachovou, Zdeňkem Podskalským, Františkem Filipem a dalšími. Celkem na 120 filmů.

Umělce národem milovaného, s pozdějším oceněním národní, z něj udělala televize. Stal se hvězdou televizních Silvestrů a oblíbeným moderátorem Bakalářů. Jeho typický styl se zakládal na rychlém drmolení a spoustě odboček v příběhu.

Baví mě se prodírat životem

Už od dětství věděl, že v něm hlodá touha předvádět se, bavit lidi. Narodil se 9. října 1929 v Ivančicích. Až po jeho smrti se zjistilo, že celá léta uváděl jiný rok narození, i to je pro něj příznačné. Vystudoval JAMU a nastoupil do Vesnického divadla, kde ho objevil E. F. Burian. U něj ale dlouho nevydržel a stal se filmovým hercem.

„Baví mě hrát postavy, které se prodírají životem pomocí vlastních schopností a důvtipu,“ říkával. A rovněž příznačně se často se v rozhovorech s ním vyskytuje slovo pokora.

Jeho talent měl univerzálnější rysy – krásně zpíval, zručně a rád kreslil, jedním tahem karikatury, viněty na lahve moravské slivovice... Velmi rád řídil auto, jezdil republikou křížem krážem po vystoupeních jako jeden z prvních herců, kteří začali jezdit s vlastním pořadem. A byl též vášnivým čtenářem.

Dvakrát ženatý vítěz řady diváckých anket o nejpopulárnějšího herce, jenž měl podle vlastních slov až sedm dětí (oficiálně se uvádějí čtyři), sehrál svou poslední roli ve filmu Dobří holubi se vracejí.

Celoživotní nemoc přiživoval kouřením a alkoholem. Když se naposledy objevil v televizní Abecedě, musela ho Jitka Molavcová podpírat. Dva dny nato, 29. května 1988, v Brně zemřel.