To, lásko, není málo,
hladit jen krátké vlasy,
tělo mít, aby hřálo,
a s větrem povídat si,
běžet a skákat,
smát se a plakat,
to přece za to stálo,
pochopit tolik krásy.

Mně, lásko, hodně zdá se,
jít deštěm promáčená,
žít ve svém zvláštním čase,
být neprostupná stěna,
půjčit si, vrátit,
nacházet, ztratit,
když slunce nehněvá se,
být světlem ověnčená.