Vidím tě,
i když tu nejsi,
barvitě,
říkám si, kde jsi,
jediný,
i na tu dálku,
jak káva
v bělostném šálku.

Vnímám tě,
tvé tělo cítím,
proklatě,
kam se to řítím,
jediný,
po kterém toužím,
jak můra
zmateně kroužím.