Vynoř se se mnou
nad hladinu stesku,
krajinu temnou
osviť září blesku,
zacel mé vnitřní
rány z odloučení,
daruj mi jitřní
chvíli poučení.
Schovej mi za zády
soutěsku plnou zmatků,
nebeské plejády
vytvoří křižovatku,
mysl mou bdělou
zklidni něhou vděčnou,
propoj mě celou
s dálkou nekonečnou.
4
komentáře
Jana Šenbergerová
23.4.2013 10:29
Kdykoliv čtu vaše verše, mám pocit, že jsem se octla v místě, kde právě vytryskl pramen křišťálově čisté vody schopné zahnat nejen žízeň tělesnou, ale i tu, kterou občas trpí i duše každého člověka.
Jitka Chodorová
20.4.2013 16:52
Také těžko hledám slova,zase znova,znova...
Jiří Libánský
20.4.2013 10:44
Také tuto báseň bych řadil k nejlepším. Je to jasný plamen v rozlehlém přítmí s následnou explozí do vesmírné nekonečnosti. V tom neohraničeném prostoru o to více pak vyniká pocit sounáležitosti, blízkosti a také upevňujících se pout vztahu. Slovní obraty jsou opět překvapující svou výstižností a neotřelostí.
Jarmila Peerová
19.4.2013 18:14
Těžko hledám slova...další nádherná báseň,z celé dlouhé řady úžasných....díky Zuzko.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne
Aktuální anketa
Jste vášnivými čtenáři? Kolik knih přečtete za rok?