Nevolám mládí,
neulpívám v čase,
to jenom srdce
samo otvírá se,
já, těžko čitelná
a navždy láskychtivá,
citem se prodírám
a touhy neubývá.

Zběsile pádím
na splašeném oři,
rychle se stmívá,
západ ohněm hoří,
tam kdesi pokleknu
a řeknu tichým hlasem:
Díky ti, lásko má,
já marně nežila jsem.