Plamínky, jiskřičky
ozáří tvářičky
brášky i sestřičky,
také tu moji.
Od mládí útlého,
hřejem se u něho,
přesto se mnozí bojí.
Když ohňostoj ozáří oblohu,
vynadívat se nemohu,
a když ji rozčísne blesk,
buňky si vzpomenou na velký třesk.