Jen tak si jít,
v hlavě tečky, čárky, písmena.
Rytmicky je spojovat s kamínky pod nohama,
třpytivou rosou v prohlubních listů,
svištěním větru ve větvích stromů,
bubláním bystřin,
které svazují lesy s loukami
modrými stužkami
hbité vody,
která občas poutána oblaky
nasákne modří jasné oblohy,
aby provázky deště spojila
nebe se zemí,
lesní studánku s mořem,
moře s oceánem
a skrze rostliny
i člověka s člověkem.