Andělů nikdy není dosti,
už mockrát ochránili moje kosti,
často se ani díků nedočkali,
přesto však věrně vedle stáli.
Ať se teď sebevíce "tužím",
přesto jim stále mnohé dlužím.
Naštěstí nevedou si účet má dáti - dal
a s láskou andělskou mě ochraňují dál.
Kdykoliv vzpomenu na "andílky",
v duchu jim říkám: "Díky, díky, díky..."