Den svatého Štěpána je především spojen s koledou

Den svatého Štěpána je především spojen s koledou
Ilustrační foto: Pixabay

Den svatého Štěpána se slaví snad ve všech evropských zemích a v Česku je jako závěrečná část vánočních svátků spojen především s koledou. Nemyslí se tím jen zpívané přání, ale celý čas obchůzky s "vinšem" štěstí, zdraví a pokoje, jak mnohé zpívané koledy dokládají.

Koleda kdysi souvisela s magickými pohanskými obřady. Věnovala se jí velká pozornost, protože měla pomoci ovlivnit osud. Z darovaných předmětů se soudilo, co na koho čeká a co ho nemine. „A tak dobře voleným dárkem se mohl přičarovat úspěch a špatným nezdar i smrt,“ píše Valburga Vavřincová ve své vánoční encyklopedii.

Křesťanství však postupně vytlačilo pohanské obřady a z koledování se stala zábava dětí i skrytá žebrota dospělých. Děti zpívaly zejména typickou štěpánskou píseň o tom, že "nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu."

První křesťanský mučedník

Byl to právě svatý Štěpán, jeden z prvních sedmi jáhnů, který hlásal, že Kristus byl Mesiášem předpověděným proroky a neohroženě hovořil o jeho vzkříšení. Za to neskončil dobře – byl mezi lety 35 až 37 ukamenován před Damašskou bránou do Jeruzaléma a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem, jak připomíná Otto ve svém slovníku naučném. Stal se patronem námořníků, je oslavován i jako patron koní. Proto se například v Dolním Bavorsku žehná oves. Ve Francii se žehnalo vinné révě, proti zlému povětří se rozhazovala svěcená sůl a vinice se kropily vínem.

Dary dostával také dobytek. Pro krávy a koně to byly oplatky se zapečeným lístkem petržele, trocha medu, chleba, ovoce i sůl. Slepice dostaly zrní, které bylo při štědrovečerní večeři pod ubrusem, houser i kohout byli poděleni česnekem – to aby byli při síle. Hospodáři obdarovávali i stromy, mlynáři házeli zbytky mlýnu a pile.

Na Štěpána není pána, říkalo se. To proto, že se v ten den měnila služba, především mladé chasy. Ze služby odcházeli čeledíni, příp. i děvečky (které někdy čekaly až do Nového roku). Vyplácela se celoroční odměna, což byly vedle peněz i naturálie, šaty a například pěkná vánočka. O koledě chodili po domech s přáním a pro výplatu i obecní zaměstnanci, hlavně pastýři, a dostávali jako díl odměny za celoroční službu naturální výslužku.

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
2 komentáře
Soňa Prachfeldová
Co toho člověk neví, děkuji.
Iva Bendová
Moc hezké připomenutí, děkuji.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?