Zima se přikryla peřinou,
bílou a krásně nevinnou.
Dívám se z okna na tu krásu,
jak sníh se třpytí v slunce jasu.

Je tolik krásy kolem nás.
Pak ale přijde velký mráz
a schoulíme se do sebe.

Mráz nás pod nehty zazebe
a mráz, to je velký necita,
nikdo ho s láskou nevítá.

I mně je zima po těle
a netvářím se vesele.

Když mě však vezmeš za ruku
i když už nejsme v rozpuku,
teplo se tělem rozleje
i přes ty venku závěje.

Jdeme spolu té zimě vstříc
a je nám teplo čím dál víc.