Kvůli vlkům a medvědúm se ztrácel dobytek. Na svatého Martina, když už byl z pastvy dobytek zahnán do chlévů, horalé "vypouštěli vlka". Průvod šel s třískáním do plecháčů vesnicí a hluk měl zaplašit vlky. Posmívali se jim, že už nemohou škodit. Přesto byli osadníci ohroženi smečkami hladových vlků. Šumavská osada Včelná pod Boubínem měla domy postavené do kruhu, mezi chalupami ploty a stodoly, aby byla chráněna před vlky. I přístupové cesty se na noc zavíraly, a tak vznikalo jakési opevnění. Medvědi se lidem vyhýbali a v zimě upadali do zimního spánku.

Lovecké úřady zaznamenávaly ulovené kusy a při naháňkách bylo zastřeleno i sedm kusů. Johanes Winkler popsal: "Zvíře, které zasáhla smrtelná střela, se snažilo ucpat ránu mechem, který neustále vytrhávalo po trsech a pomalu umíralo za bědujícího vzdychání. Když se lovci naskytl tento pohled, zalily se mu oči slzami." 

Pověst posledního medvěda šumavských hvozdů má medvěd hnědý ve schwarzenberském revíru Želnava. Pomník má na svahu Perníku u osady Jelení vrchy na Medvědí stezce. Medvědice byla zastřelena 14.listopadu 1874. 

Poslední vlk byl zastřelen  2.12.1879 u Světlé Hory nedaleko Lipk , kde má památník.

Medvěd se na Šumavě nevyskytuje, ale vlci a rysi zde žijí. Pro jejich pozorování je na Kvildě Rysí výběh a u Srní Vlčí výběh.

Více na fotografiích zde:

https://photos.app.goo.gl/qxyXwrrobke9JeicA

https://photos.app.goo.gl/ZqY9HcrY7uDZtaMB6