Říkal mi Broučku
a já jsem za ním lezla,
byla jsem vrabčák,
a tak jsem hopsala,
však limuzína
mi štěstí nepřivezla,
jen jsem mu v péči
jak v kleci zůstala.

Říkám ti Lásko
a ty mě hladíš jemně,
jsi moje víra,
tak jen se opatruj,
vždyť bez hranic je
náš prostor nebe-země,
buď chvíli přelud
a chvíli člověk můj.