Krušné hory, hory Krušné,
někdy něžné, jindy rušné. 
Krásná je krušnohorská krajina,
je mi tak blízká,jak moje rodina.

Mám ráda husté,voňavé lesy zdejší,
urostlé smrky i modříny,mé nejmilejší.
Mezi nima břízka stojí,
první jarní zelení se vždy strojí.
V bílých šatech je tak svěží,
nevěsta,co tajemství lesa střeží.

Na palouk jelen laně láká,
v malém rybníčku si žabka kváká,
nad lesem dravec zakrouží,
hned do ticha vše se pohrouží.

Vísky tam na kopcích sníh zasypává,
jen správný zdejší horal mu odolává.
A když nebe rozzáří první hvězda,
dech se tají,nádhera,o jaké se ti nezdá.

Krásná je krajina v Krušnohoří,
když slunce zachází i západ hoří.
Tento kraj rodný můj ráda mám,
z obdivu k němu se tu vyznávám....