Teplejší klima než u nás doma související s nadmořskou výškou, probouzející se příroda, rašící stromy a keře, plně nakvetlá aranžmá květinových záhonů, úsměvy lázeňských hostů i turistů vyhřívajících se na lavičkách či venkovních terasách kaváren, zkrátka lenivě poklidný život začínající lázeňské sezóny. Všudypřítomná žlutá barva fasád architektonicky zajímavých budov, bílá barva laviček i altánků umocňují pocit čistoty, tepla a slunce. Jsou to zkrátka takové „malé sluníčkové lázně“.

Vracíme se domů. Neřídím, myšlenky se začínají toulat, kam se jim zachce a mou jarní euforii střídá docela rychle smutně nostalgická nálada. Moc ráda žiji v tomto kraji. Je to můj rodný kraj, ale proč vlastně pro drtivou většinu jeho návštěvníků končí ve Františkových lázních, maximálně na Seebergu? Vždyť u Františkových Lázní naše republika nekončí. Právě zde začíná Ašský výběžek, dlouhý cca 15 km a v nejužším místě široký asi 5,5 km. V něm se nachází mé rodné město Aš, které je však pro mnohé, bohužel, jen matnou školní zeměpisnou vzpomínkou nejzápadnějšího města republiky či křížovkářského města na dvě písmena. Jak je jen ale prezentovat, aby všichni, kdo si tyto řádky přečtou, chtěli poznat i tento malý „camfourek“ na mapě České republiky?

Žijeme zde typický osud pohraničního města. Je možná složitější, ale vše se odehrává uprostřed krásné smrčinské přírody s jejím nejvyšším vrchem Háj nalézajícím se přímo na okraji města. Víte, z mládí si vzpomínám, že dřív bývala Aš obrazně i prakticky „konec světa“. Železná opona, hranice, ostnaté dráty. A všichni, kdo tu nebyli místní, byli současně podezřelí. Přiblížit se jakkoli k hraničnímu pásmu se opravdu nedalo a to ani pro domácí. Například na houbách. A mimochodem, že jich u nás roste! Dnes je vše jinak. Úplný protiklad. Od pádu železné opony jsme se ocitli rázem ve „středu Evropy“. Ten opravdový, geologický, leží kousek od nás na Dyleni. A pro představu: vzdálenosti Aš - Lipsko, Aš - Norimberk, Aš - Praha jsou přibližně stejné a rozjet se dnes můžeme na libovolnou světovou stranu. Tedy ideální místo pro „hvězdicové“ výlety po republice i do zahraničí. S autem jsou možnosti přímo vybízející, jen když je zájem o turistiku a nohy stále dobře šlapou. :)

Nechci a nebudu uvádět žádná data ať historická či demografická. To si dnes každý zájemce najde na Googlu sám. Někdy bývá pouhý výčet nezáživný, jindy naopak přespříliš odborný. Proto vyberu pár fotografií, jimiž doplním svůj článek a budu doufat, že vzbudí váš zájem. Je na nich zachycená současná Aš ve všech ročních obdobích s výběrem toho, o čem se domnívám, že stojí za vidění.

Přijeďte se podívat, Ašsko stojí za poznání. A pokud Aš navštívíte, dejte vědět!