Včera odpoledne jsme šli procházkou na louky nad starou pekárnou nedaleko našeho domu. Tahala jsem s sebou jako vždy ten můj kilový fotoaparát, ale na loukách nebylo ani živáčka. Ani křidélko (ptáci) ani stehýnko (srnky). Až najednou...
Co to moje oči vidí? V dálce na zasněžené louce něco tmavého. Na srnku je to malé, na dravce zase velké. Liška na lovu. Pomalu kráčím k ní, zatím mě nevidí, ale je moc daleko. Přesto vidím, jak loví hraboše. Čtyřikrát výskok a čtyřikrát vítězí. Třikrát kousne, přežvýkne a z tlamy ji kouká jen ocásek, vzápětí mizí i ten. Znovu pozorně slídí a čichá.
Blížím se, mám tmavý kabát a za mnou je les, nevidí mě. Zato já vidím, že má ocas nějaký vypelichaný, asi prašivina. Je mi ji líto. A v tom uviděla mě nebo chodce na blízké polní cestě. Otočila se, ladně se zavlnila a byla pryč. Chtěla bych napsat huňatým ocasem zametala svoje stopy, ale bohužel. Přikládám fotky s omluvou, nejsou moc kvalitní, liška byla daleko a světlo žádné. Včerejší jiskřivý den se dnes nekonal.
Přesto jsem byla jak v euforii, lišku nepotkávám každý den.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne