Stojím tu jako nahá
a kolem víří svět,
láska je příliš drahá,
jak jen jí rozumět?

A tak jen tiše stojím
a nechám plynout čas,
ač trošičku se bojím
té pravdy bez příkras.

Stojím tu bez pohnutí,
zas nevím, kudy kam,
a správné rozhodnutí
je vlastně sebeklam.