Čekám tě

Můj svět

Čekám tě

Datum: 10. 1. 2013

Diskuze: 3

Ilustrační foto: orangeandgray.com

Čekám tě, lásko moje,
jsem plná nepokoje,
prosvětli moji duši,
ať čas nás nepřehluší,
zažeň můj věčný žal,
vím, to jsi nečekal,
pohlaď mi moje vrásky,
nedbej nic na otázky,
přijmi mě svoji celou,
podivně rozněžnělou,
brána se uzavírá,
v paměti zbude díra.

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

3 komentáře

Jiří Libánský 13.1.2013 09:16

Někdy se do básně promítnou i různé obavy, pochyby, nejistoty. Tomu se asi nevyhneme nikdo. Občas si to také prožíváme a proto i když je to trochu smutnější, je to určitě spoustě čtenářů blízké. A právě popis známých a pochopitelných prožitků je krom výtečného zpracování základem poutavosti Zuzaniny tvorby.

Jitka Chodorová 10.1.2013 21:24

Souhlasím s Jarmilkou,nějak mě to k tobě nesedí,snad je to jen ta smutnějšá část tvé poezie a skutečnost je o něčem jiném.

Jarmila Peerová 10.1.2013 19:00

Smutné to čtení,i když dovoluje malé snění...básnička je pěkná,ale cítím z ní stále tu bolavou dušičku...já myslela,že " na pivu " se to srovná...tak držím palce i dál...