Máme sice rodinnou hrobku z manželčiny strany, ale tam bych byl opravdu velmi nerad. Můj tchán mě neměl v lásce a celou dobu, co žil, mi to dával významně najevo. Ukradl jsem mu dceru, s čímž se nesmířil do konce svého života. A tak bych nerad znovu a znovu poslouchal, co všechno jsem udělal špatně. Navíc, hned vedle mají hrob Rychtářovi. Rudolf byl komunista jak poleno, léta v milicích a jeho panička se dívala na všechny ženské v okolí skrz prsty. Já chci mít fakt klid. A tak jsem své rodinné příslušníky nechal odpřisáhnout, že do této rodinné kobky mě opravdu nedostanou.

A vlastně ani nechci přidělávat starosti mladým. Věřím, že na mě budou vzpomínat i v průběhu roku, nejen na Dušičky, aby za mnou „z musu“ přijeli, otřeli prach z mramoru, zapálili svíčku a sbohem zase za rok… Ale k věci.

To moje místo je od nejbližších domů vzdálené půldruhého kilometru, možná dva. Po delším, ale mírném stoupání se člověk ocitne pod kopcem s krásným výhledem do kraje. A samozřejmě na západ. Východním směrem jsem se za svůj život nechtěně nazíral dost.

Pokud si i vy budete hledat to svoje „ideální místo", mám pro vás několik praktických doporučení.

Za prvé. Rozhodně není dobré výběr uspěchat. Vyplatí se navštívit zvažovanou lokalitu pro poslední nerušený odpočinek v každou roční dobu a pozorovat jej zblízka i z dálky. Abyste věděli, jaké v okolí rostou rostliny, jaká zvířena a hmyz se vám budou honit nad hlavou. Zda není místo příliš suché nebo naopak nadměrně vlhké. Aby nebylo v blízkosti nějaké turistické trasy či ohroženo meliorací, chemickým hnojením či jinou škodlivou činností.   

Za druhé. Je dobré zjistit půdní profil, abyste neulehli ani do jílu, rašeliniště či jiného humusu. Důležitá je také skladba stromů v okolí. Dříve vyhlédnuté místo, které vypadalo velmi nadějně, jsem zavrhl kvůli blízkosti vzrostlého buku. Nerad bych byl šimrán rypákem divočáka, který si pochutnává na bukvicích. A tak nyní nade mnou ční břízy, smrky a borovice.

A za třetí to nejdůležitější – katastr. Tedy předem si zjistit majitele pozemku. Toho jsem se bál nejvíc, že majitelem mnou vybraného místa bude nějaký neznaboh. Ale protože štěstí přeje připraveným, zjistil jsem, že budu odpočívat na církevním pozemku! No, není to nádhera? Už se skoro těším.

Přeji i vám dobré místo…