Dívám se, poslouchám
ILUSTRAČNÍ FOTO: wikimedia.org

Dívám se,
jestli už hoří červánky,
dívám se,
co pošťák vhodil do schránky,
dívám se,
jak dvojice se objímá,
mě nikdo nevnímá.

Poslouchám,
zda zvony zvoní na šestou,
poslouchám,
kdo zavolá mi před cestou,
poslouchám,
jak tikají mi hodiny,
ne v kruhu rodiny.  

Dívám se, poslouchám,
v zvonek už nedoufám,
schránku si otvírám,
vzkazy se probírám,
obloha ztemněla,
rodina zmizela,
hodiny zastavím,
druhou tvář nastavím.

Dívám se, 
jak němá ústa nemluví,
poslouchám,
co lidské srdce odpoví,
dívám se
a slyším slova zmatená,
mým uším vzdálená.                              

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Jana Šenbergerová
Krásně smutná? Smutně krásná?
Růžena Antlová
To je moc pěkné a rozumím velmi dobře.
Jitka Chodorová
Úplně ti rozumím,dost se mi to líbí,i když souhlasím s panem Jiřím,že téma je trochu složitější,ale já si myslím,že vím,o čem je řeč.Díky Zuzko.
Jiří Libánský
Báseň je trochu odlišná od dosavadní tvorby. Zaujme na rvní pohled neobvyklý, ale příjemný asymetrický rytmus. Téma je trochu složitější na vnímání. Jde totiž hodně do hloubky, až do kořenů pocitů. Až do konce v té hloubce zůstává a proto ani nevyvřela k obvyklé Zuzanině pointaci. Tím i po přečtení v této rovině v čtenáři doznívá a působí.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?