To asi nebyl pouhý sen,
když něžným citem opojen
mi někdo hladil tvář,
to měsíc samotář, 
průvodce zbloudilých,
zlehounka na mě dých´. 

Sám samotnému rozumí
tak, jak to jiný neumí, 
jen jeho bledý jas
ví, co se skrývá v nás,
mé lásky zpovědník
slyší a říká: Dík.