Já neříkám,
že všechno je, jak má být,
vždyť s city se potýkám
a v obavách ztrácím klid,
a přízrak tmy
kdo zaplaší,
kdo řekne stínům,
ať nestraší? 

Já netvrdím,
že všechno se vyřeší,
své nálady potvrdím
a leccos mě netěší,
a mysl mou
kdo vyléčí,
kdo řekne očím,
ať nebrečí?

Já dobře vím,
že zůstanu bláhová,
už nikdy se nezměním,
to pravda je hotová,
ty jsi můj svět,
kdo dá mi víc,
kdo v sobě nosí
cit bez hranic?