Mně kdyby snad
moc času nezbývalo,
co víc si přát,
když všeho je tak málo.
Nebo je to snad hodně?
Plameny od pochodně,
světlice, jiskry, svíce,
záblesky létavice.
Co víme, co tu máme,
ještě se objímáme?

A pokud vážně
už zbývá jenom málo,
prosím tě snažně,
aby to za to stálo.
Na roky, na měsíce?
Má prosba nechce více,
chce krásu milování
i tíhu účtování,
můj život patří lásce,
i té, co trvá krátce.