V předchozí části jsme v muzeu prošli pouze Alejí gigantů. Pokračujme dále.

Hned za Alejí gigantů narazíme na draka.

Tatinův drak nemá démonický charakter, který je drakům přisuzován v západní kultuře. Je to symbolický vstup do srdce muzea a představuje strážce vědění.

Detail draka. Na jazyku má rodinný pár symbolizující lidskost, kterou chrání.

Brána gigantů. Zvnějšku na zdi Zahrady meditací (viz dále) je veliký reliéf představující pět velkých malířů, které Tatin nejvíce uznával. Zleva: Rembrandt, van Gogh, Leonardo da Vinci, Goya a Delacroix.

Tatinův dům. Muzeum je vybudováno kolem velmi starého domu. Místo zvané La Frénouse zvolil Tatin díky nejen jeho historii, ale také, a to zejména, pro jeho orientaci (východ – západ). V tomto rekonstruovaném domě prožil umělec posledních 21 let svého života. 

Před domem je zahrada a v ní náhrobek, pod nímž Tatin podle svého přání spočívá. Je připraven i pro jeho poslední manželku.

Zahrada meditací  je určitou obdobou klášterní klausury. Je obklopena zdí a tvoří ji bazén – zdroj života ve tvaru kříže. Ze stran na ni navazují výstavní prostory.

Na severní straně zahrady se tyčí 6,50 metru vysoká socha nazvaná Notre-Dame-Tout-Le-Monde (Naše paní celého světa), symbolizující spojení mezi nebem a zemí.

Na východní straně stojí brána Slunce (Porte du Soleil)… 

… a na západní brána Měsíce (Porte de la Lune). Na obrázku je jen její horní část, protože na původním snímku je dole naše skupina, kterou zde díky GDPR nechci předvádět.

Kolem bazénu stojí ve směru rotace Země malé sochy – alegorie dvanácti měsíců.

Listopad

Srpen a září

V zahradě je ještě spousta dalších artefaktů, např. tenhle. Co představuje, nevím. 

Nás zaujaly tyhle „kočičí“ sloupy.

Ambity lze projít do výstavních prostor, jež obsahují množství Tatinových obrazů a keramiky. Bohužel se v nich nesmělo fotografovat, a pokud vás to zajímá, zkuste pohledat pomocí strýčka Gogola.