Jsem stále ještě žena,
jen trochu přemožená,
jsem stále ještě živá,
i když se připozdívá.
 
Tančím, až sotva dýchám,
ač občas nedoslýchám,
když všichni kolem křepčí,
tak mi to zřejmě svědčí.  

V létě se v trávě válím,
pak s pusou plnou malin
se vydám koupat v řece,
zbavit se těsné klece.

Ač nejsem zcela dnešní,
natrhám košík třešní,
ty zapíjím pak pivem
a jásám: Hurá, žijem!
 
Já nejsem odepsaná,
mě nebaví být dáma,
mě hřeje touha vroucí,
nemyslím na budoucí. 

Jsem stále ještě žena,
jen trochu poražená,
ne zcela bez důvodu
jdu s věkem na dohodu.