Místo, kam se ráda vracím - Památná hora Říp

Místo, kam se ráda vracím - Památná hora Říp
Fotografie: Alena Tollarová, foto č. 2 a 3 Radovan Cakl

Žiji v požehnaném kraji a ráda s jeho krásami seznamuji další, doposud jím nepolíbené lidi. Je o mně známo, že jsem podřipský patriot. A kdo to doposud nevěděl, myslím, že bude mít po přečtení následujících řádků také jasno.

Těší mě, že občas se mi podaří i někoho nalákat k návštěvě a mám radost, když se mu u nás líbí a třeba se sem i vrací. 

Oblíbeným a častým cílem mých vycházek je Říp. Ano, je to přesně ta hora, ke které dospěl na své pouti za zemí zaslíbenou sám Praotec Čech se svou družinou. Ač znaven, zanechal své druhy na úpatí a vystoupal na vrchol. Rozhlédl se a spatřil rovinatou krajinu, protkanou  potoky i řekami. Sestoupil z hory a přednesl dychtivým a dlouhou poutí za zemí zaslíbenou unaveným druhům známou řeč, zprostředkovanou nám perem Aloise Jiráska. Všichni nadšeně souhlasili, že dál už se trmácet nebudou, a započali v kraji kolem hory budovat svá sídliště, chytat ryby, klučit lesy a pěstovat potřebné plodiny. Tu krásnou zemi na počest jejich stařešiny začali nazývat Čechy. Potud známá pověst. 

A jaká je pod Řípem současnost? Říp vystupuje z rovinaté úrodné krajiny do výšky 461 m. S touto výškou je nejvyšší horou Dolnooharské tabule a vzhledem k tomu, že nejbližším kopcem je asi Házmburk (418 m), vzdálený 20 km, spatříte Říp na obzoru ze všech světových stran. Říp uvidíte z Prahy, ze Slaného, z Úštěka  i téměř z každého kopce Českého středohoří. Na Říp vedou i turistické trasy ze všech stran, červená, zelená, žlutá i modrá. Nejčastěji je asi využívaná cesta z parkoviště v Rovném, vedoucí až k úpatí Řípu přes sto let starou lipovou alejí. Všechny se sbíhají nahoře u turistické Baumovy chaty z počátku 20. Století. Ta je v provozu dodnes a je ozdobena obrozeneckým nápisem Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp. Na samém vrcholu Řípu stojí románská rotunda zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Původně holý kopec jeho vlastníci Lobkovicové v 19. století zalesnili a tak to zůstalo dodnes. Praotec Čech už by se dnes z vrcholu nerozhlédl a nerozhlédneme se ani my. Nezbývá nám než projít se lesem a poohlédnout se po vyhlídkách, tj. Mělnické, Pražské a Roudnické.  

Já mám Říp téměř na dosah a vyjdu si na něj často. Roční období nerozlišuji – chodím na jaře, chodím v létě, chodím na podzim i v zimě. Neodradí mě ani mlha, ze které se stromy vynořují jako přízraky a krajina podřipská zmizela dočista. Nejraději chodím ve všední dny, kdy tu nevládne čilý turistický ruch, v současné době značně posílený dobou covidovou. Místo nahoře má pro mě osobní kouzlo. Pokaždé chvíli posedím, rozjímám, rozhlížím se vůkol po lánech a v nich rozesetých vesničkách, „české placce“ i vzdálených horách a pro sebe si říkám – tohle nám dal pán bůh za odměnu!  Vždy pookřeji a posílena novou energií, prýštící z magické hory, mířím pomalu k domovu.

První článek o Řípu jsem pro i60 napsala před šesti lety. Zakončila jsem ho tehdy pozvánkou na výlet. A skutečně jsme začátkem září 2015 uspořádali veselou výpravu v počtu devíti íčkařů. Nezapomenutelné zůstalo Helenčino vystoupení s deklamací řeči Praotce Čecha v rotundě během výkladu průvodce i následné na Pražské vyhlídce. Doufám, že i po letech účastníci vzpomínají na výpravu s úsměvem. A tento íčkařský prvovýstup založil takovou mou malou tradici. Provázím zájemce z řad i60 a pomáhám jim splnit jejich výše uvedenou vlasteneckou povinnost vystoupat na naši národní horu. Postupně jsem na vrchol vystoupala s Radkem a Jitkou C., Lidmilou, Ájou, Mirkou, Alenkou, Helenkou, Olinkou - to byla první výprava. Když jsem šla se Zuzkou, kvetly dymnivky a petrklíče. S Evou šeříky. S Elenou jsme sbíraly kaštánky. S Věrkou, Jitkou H., Maruškou a její vnučkou jsme bohužel zažily nevlídné mrholení. A přivítala jsem dokonce i návštěvníky z dálky největší, až téměř od slovenských hranic Aničku a Vláďu. Hřeje mě, že moje oblíbené místo snad oslovilo i další.

Takové je místo, kam se ráda vracím a vracet budu, dokud mi to nohy dovolí. A na závěr si znovu neodpustím otázku – je tu ještě někdo, kdo nemá splněno a chtěl by se mnou rozšířit řady pokořitelů Řípu?

Autorem fotografií z výpravy 2015 je Radovan Cakl. 

Přidávám odkaz na krátké video z výpravy 2015, natočené L. Nejedlou: i60 na Řípu

 

Místo, kam se rád/a vracím - to je téma naší soutěže. Napište o místě, které je vašemu srdci blízké, na které se rádi vracíte. Popište, co je na tom místě zajímavého, čím vás okouzlilo, co je v jeho okolí k vidění, jak se na toto místo lze dostat. Více info o soutěži najdete zde.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
30 komentářů
Blanka Lazarová
Pěkná prezentace Řípu- zepředu, zezadu, zleva, zprava, shora, od paty,......už chybí jen z letadla. :-) Stydím se, že jsem tam nebyla. A slibuji, že se tam podívám. :-)
Marie Faldynová
Bydlím na druhém konci republiky - ale třeba se příležitost najde!
Hana Rypáčková
Tak mne to láká se tam zase vypravit.
Martina Růžičková
Díky za hezké vyprávění a fotky. Připomněly mi moji oslavu šedesátin. Rodina akceptovala moje přání a výročí jsme oslavili společným výstupem na Říp. U rotundy jsme si připili dětským šampaňským. Dodnes mi tuto prima oslavu připomíná fotka. Je na ní i manželova maminka, které tehdy bylo 89.
Marie Bartošová
Aleno, díky za článek a za krásné fotky. Byla jsem na Řípu za studií i nedávno (dávno po studiích), ale s Tebou by to jistě byl ZÁŽITEK :-).
Dana Kolářová
...je tu ještě někdo, kdo nemá splněno a chtěl by se mnou rozšířit řady pokořitelů Řípu?... Je! Sice mám splněno z mládí, ale ráda bych rozšířila řady i v současnosti, ale během jednoho dne je to nemožné. Hezká vzpomínka na setkávání...
Anna Čípová
Ali, děkuji za článek, fotografie zobrazující proměny krajiny a hlavně za možnost s tebou na Říp vystoupat. Poděkování patří i Zbyňkovi. Připravit fotogalerii vyžadovalo asi hodně času, ještě jednou děkuji.
Soňa Prachfeldová
***** ten mobil dostane za uši. Krásný článek, nádherné fotky známých, Říp jsem pokořila , ,ale ráda ho navštívim zas a zas a v přítomnosti ičkarů dvojnásobně.
Marie Měchurová
Měla jsem tu čest jednu na Říp vystoupat. Při pohledu do údolí jsem zažila opravdu magický pocit, takže se vůbec nedivím, že praotec Čech nám vybral takové kouzelné místo. Příspěvek jako vždy dokonalý !!
Eliška Murasová
Ali, já na Řípu nikdy nebyla, kdoví, zda se mi to ještě někdy povede. Fotky jsou velmi lákavé a přímo vybízejí k výletu. Z Tvých slov je cítit láska k tomuto místu. Škoda, že je to taková dálka.
Anna Potůčková
Moc hezký článek a stejně tak fotky. Nebyla jsem tam zatím nikdy. Říp je naše česká "posvátná hora" a jednou bych ji i já ráda navštívila. Škoda, že není tak blízko, jako já mám můj oblíbený sv.Hostýn.
Eva Mužíková
Alenko, ty fotky Řípu z různých stran a různé doby, to se Ti opravdu povedlo. Povedený článek.
Helena Přibilová
Děkuji za skvělý článek a nádherné snímky naší "národní" hory Řípu. Sluší mu to v každém ročním období. Na Říp jsem coby hrdá vlastenka vystoupala a jeho nezaměnitelnou "siluetu" obdivuji při každé cestě do Českého středohoří.
Alena Velková
Vloni jsme byli na Řípu 2x a letos vyrazíme určitě taky.
Dana Puchalská
Álo, parádní článek a krásné fotky. Jestli mi zdravotní stav dovolí, ráda bych se na Říp taky vydala. P. S. Boty na výšlap jsou už připravené a poslušně čekají.. :-)
Zuzana Pivcová
Na výlet, který jsi mi umožnila (a vlastně i Zbyněk, který nás dovezl na kraj aleje). ráda vzpomínám. Chtěla bych si ho někdy zopakovat, i třeba v početnější sestavě, ale zatím říkám, kdo ví?
Jan Zelenka
Kdysi jsem na Řípu byl se ženou. Teď by mě musel někdo vynést. Takový turista, jako ty, Aleno, nejsem.
Jana Šenbergerová
Mockrát jsem ho vídala z dálky z jiných míst Českého středohoří, ale nikdy jsem na něm nebyla. Možná se nám to někdy povede, pokud bude ještě platit tvá nabídka a my se tam neoctneme nějakým jiným nepředvídaným způsobem. Praotec Čech by byl nepochybně velmi pyšný na Češku, která věnuje tolik pozornosti hoře, pod kterou se kdysi se svou družinou usídlil. A já z toho mám také radost, protože tolik "tváří Řípu" bych bez tvých nádherných fotografií nikdy neviděla.
Vladislava Dejmková
Já jsem na Řípu ještě nikdy nebyla, je to ostuda. Ale málokdy se do těchto míst dostanu. Vlastně skoro vůbec.
Naděžda Špásová
Na Řípu jsem byla několikrát, třeba se tam ještě někdy vypravíme.
Marie Ženatová
Milá Alenko díky za nádherný článek a ještě krásnější fotečky z různých období roku - jsou všechny úžasné. Na hoře Říp jsem ještě nikdy nebyla a proto je mi tak i milá připomínka básně J. Seiferta od paní Vlasty L. - kdysi dávno jsem ji recitovala i na veřejnosti. Ty máš veliké štěstí, že žiješ v tak skutečně požehnaném kraji* - na mne samotnou je to už výlet velmi daleký
Zdenka Soukupová
Aleno, moc hezký článek a krásné fotky. Na Řípu jsem byla jen jednou, už je to dávno. Ráda bych se tam znovu podívala. Snad mi to vyjde.
Alena Švancarová
Ač nebydlím daleko na Říp jsem prvně vystoupala asi před 20 lety,ale pak jsem tam byla několikrát za sebou.Je to pěkný výšlap.V rotundě jsem nebyla nikdy,vždycky byla zavřená.Od nás je Říp vidět.Třeba se tam ještě někdy vypravím.Praotec Čech viděl z Řípu zemi oplývající medem a strdím.Je tomu stále tak,neoplývá naše zemička občas hořkým pelynkem?
Alena Vávrová
Ali, neskutečné, taky tu bulím a vzpomínám. Byla jsem tam za život několikrát, ale na Tebe nikdo nemá. To láska jako trám♥
Jitka Hašková
Aleno, úžasný článek a fotky. moc děkuji. Jsem ti moc vděčná, že jsem s tebou mohla jít na Říp a ty jsi měla trpělivost s mojí pomalou chůzí. :)
Elena Valeriánová
Čtu si tvůj článek a oči mi vlhnou dojetím, nestydím se za slzy, vzpomínám. Byla jsem přešťastná když jsme se spolu toulaly tvým krajem a nevím jak ostatní, ale já, ač nejsem rodilý Čech, jsem byla hrdá na to, když jsem stanula na Řípu. Patří ti, Aleno, velký dík za nás všechny, které jsi na tuto posvátnou horu doprovázela. Bylo to nezapomenutelné, úžasné a povznášející. Díky za připomenutí mé maličkosti na této akci. Hezký článek plný vzpomínek a emocí a doplňující fotky nemají chybu.
Daniela Řeřichová
Alenko, děkuji za historii Řípu i výletování s íčkem. Ráda se zúčastním další výpravy.
Olga Štolbová
Ahoj, jsem jedna z účastnic první "íčkovýpravy" a nezapomenu na humor, legraci a švandu, ale hlavně pohodu, která panovala od začátku až do konce. A také se nedá zapomenout na Alenčiny koláče a bramboráky, které dovlekla na zádech a až nahoře nás, tak příjemně, překvapila. Byl to jeden z nejpěknějších a nejveselejších íčkovýletů. Alí, ještě po letech - díky. ♥
Vlasta Ledlová
Pocházím z Mělnicka a hora Říp je i moje srdeční záležitost. A nedá mi to nepřidat stejnojmennou báseň Jaroslava Seiferta. Viděl jsem hory plné ledu, však zpívat o nich nedovedu. Jiskřily dálky nad hlavami jak bledě modré drahokamy. Jímala závrať při pohledu, zpívat však o nich nedovedu. Když ale vidím na obzoru uprostřed kraje nízkou horu, na nebi mráček běloskvoucí - přestane srdce chvíli tlouci. Oblaka letí v klasech zralých a koně dupou po maštalích. V panácích jsou už všude snopy a svatý Jiří zvedá kopí, aby je vrazil ve chřtán dračí, a motýl spěchá po bodláčí; a jako krůpěj na prstenu třpytí se drobná kvítka rmenu. Tu nemohu se vynadívat a všechno ve mně začne zpívat, zpívat i plakat. Maminko má, jak je to hezké u nás doma!
Věra Ježková
Ali, jsem moc ráda, že jsem s tebou a děvčaty na Říp vystoupala. Pokaždé, když okolo něj jedu do a z Litoměřic, vzpomenu si. :-)

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?