Z postele vstávám až před devátou,
minuta pouhá je pak již ztrátou,
ctižádosti hrnek posnídám,
sprcha pak v těle krev mi budí,
moc příjemná je, i když studí,
s odhodláním do práce se dám.

Začnu zpívat, hrát,
také kapela to zvládá,
zkouška má svůj řád
toto prostředí mám ráda,
všechno jak má být,
při tom máloco mi vadí,
je to zázračné, vše napoprvé ladí.

Můžu v práci být
třeba od devíti k pěti,
pak jen chvíli klid,
sledovat jak čas letí,
večer velký sál
nás již očekává,
je to zázračné, to je ta chvíle pravá.

Usínám večer unavená,
hlavou mi ještě běží scéna,
ze své lásky všem se vyznávám,
tiše se ke mně sen již vkrádá,
muzika je to, co mám ráda,
spánku se však zcela oddávám.