Blíží se Velikonoce, křesťané oslavují zmrtvýchvstání Páně, pohané vítají jaro. Dnes si myslím, že oba zvyky jsou propojené bez ohledu na náboženství.

My Slované, ale i Germáni jsme pojali Velikonoce jako symboly jara a plodnosti. Velikonoční svátky se vrací. Nejdříve je připomenou obchodníci. Vajíčka, zajíci. kuřátka, slepice obsadí regály, výlohy, poutače. Máme co dělat, abychom odolali a nekupovali symboly Velikonoc už v lednu.

Jaro je pro mě, čím jsem starší, více a více důležité. Každé roční období má své kouzlo, ale jaro je období probouzení se ze zimní letargie, sluneční paprsky nabírají na intenzitě, krátí se noci, lépe se nám vstává. Louky se den ze dne mění. Koberce sněženek, sasanek, bledulí střídají sedmikrásky, plicníky, máme - li štěstí, v mokřinách nás překvapí záplava sytě žlutých blatouchů. Ploty zdobí zlatý déšť a chystají se vykvést i šeříky. Nejen barvy, ale i opojné vůně květin nám zmírní covidový stres. Vydejte se do přírody, kochejte se, objímejte stromy. Teď na jaře nás oblaží silou, zruší zlo, špatnou náladu. Dle prapředků, jarní příroda má magickou moc. Věřme, s pokorou se jí odevzdejme a ona nás obdaruje. A naopak, jste tam na návštěvě, tak se tak i chovejte. Potom vás odmění barvami, vůní, klidem, který ve městech tak těžko hledáme, a to nejen teď, ale i další roky.

Přátelé, máme tu tolik krásných míst a nemusí to být ta nejvíce navštěvovaná. Objevujte ve svém okolí krásy, budete zajisté překvapeni.
Tož, krásné Velikonoce!