Nehostinný, ledový je za okny čas,
a všude znějí mrazivé zvonce,
má láska pálí jako ďas,
já chtěla bych tě za milence, 
v nebi i v pekle bych tě chtěla,
mít požehnání od anděla,
mít požehnání rovnou z nebe,
a probouzet se vedle tebe.

Tvé žhavé rty mé smysly šálí,
můj rozum mizí kdesi v dáli,
a tělo žádá další dávku,
už nejde jenom o pohádku,
to vášeň tělo rozpaluje,
a vše do něhy zabaluje,
mé rty vydechnou jméno tvoje,
a ty vykřikneš zas to moje.

Můj drahý, jsi jako horský potok dravý,
má drahá, ty jsi jako voda živá...