Mám boty z toulavého telete, to říkala moje máma. A jsem ráda, že jsem našla partnera, který to má stejně nastavené.  Možná je to dané tím, že je z města, které je z kopce do kopce.

A jelikož tedy kultura je nám odepřena, vyrazili jsme na keškový okruh Hostivař, Záběhlice, Zahradní Město. Kousínek za OC Hostivař jsme obdivovali a na dálku se mazlili s koňmi, kousek dál dokonce rostly houby. V nedalekém parčíku jsme popřemýšleli, kam se ztratil obr, po kterém tu zbyly jen boty. Jen tu stezku pro bosé nohy jsme vynechali. Počasí bylo tak akorát na čaj a ten nám uvařili v cukrářství, které jsem si pro sebe nazvala „U Lomikara“, je totiž v Kozinově ulici. Než jsme se nadáli, ocitli jsme se v Jasmínové ulici a pak už to šlo ve znamení květin, stromů, keřů: Přesličková, Sasanková, Jahodová, Macešková, Sněženková, Malinová, Zvonkov, Leknínová atd., až jsem si připadala jako Neználek v Kvítečkově. Možná, že jsem se v tom zamračeném odpoledni i usmívala při myšlence na všechny ty voňavé rostlinky a připomněla si léto. Fotky nejsou prvotřídní, opravdu nebylo moc hezky. No, a já fotky nevylepšuji.

Držím nám všem palce, abychom byli stále pozitivně naladěni a našli si každý den nějakou tu radost, i kdyby byla úplně prťavoulinká.