Ztracené vztahy
občas v duši pálí,
ke štěstí dráhy,
o lásku jsme hráli,
vzduch voněl jarem,
bylo jaro v nás,
hry mohou mít
i druhý poločas.

K čemu být dáma,
ubránit se touze
a radost sama
namlouvat si pouze,
do mysli hlodal
tichý vnitřní hlas:
Jak budeš hrát
ten druhý poločas?

Jsem věčná holka,
umím brečet z lásky,
kdo na mě kouká,
klidně vidí vrásky,
i když to mnohým
hodně divné zdá se,
ty jsi má láska
v druhém poločase.