Žižkovská pandemie II

Můj svět

Žižkovská pandemie II

Datum: 23. 4. 2020

Diskuze: 9

Ilustrační foto: pixabay.com

I nás tu to potkalo. Ze samoty doma jedna baba zešílela. Vydala se pěšky do travnatého parku. Neměla ale roušku. Na vodítku měla uvázaného králíka. Toho pásla v trávě. Hodně na něj pořvávala.

Kolemjdoucí v rouškách na ni také pokřikovali, kvůli chybějící roušce. Nevadilo jim to, nikomu. Když se králík napásl vitaminů, odešli.

| Můj příběh

Autor: Miloš Nekvasil

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

9 komentářů

Soňa Prachfeldová 25.4.2020 16:31

Dnes jste to pane Nekvasile pojal stručně. Napište něco o mladici, jsem napnutá, jak tu budete nazývat.

Jana Šenbergerová 25.4.2020 15:44

Překvapivě krátké. Zdá se, že se vám s rouškou ani psát nechce. Humor bych od pandemie ani neočekávala, ale bývám za trefný vděčná. Tohle je spíš smutná skutečnost, a vám nemohla uniknout.

Věra Ježková 25.4.2020 07:07

Jsem od vás zvyklá na ledacos, ale tohle už je na mě moc (málo). To má být humor?

Jan Zelenka 24.4.2020 21:51

Tohle má být snad sranda? Tenhle blábol?!

Zdenka Jírová 24.4.2020 00:36

Jestli vás překvapil králík na vodítku na procházce v parku, tak mě ne. Moje sousedka v paneláku měla králíka a chodila ho pravidelně venčit do našeho parčíku mezi domy. Dokonce ho dávala i "na volno", nosila si sebou rozkládací židličku, na kterou si sedla a venčili se oba. Nebyla to žádná bláznivá bába, ale jen tichá, milá paní, která byla sama. Bohužel už zemřela. Docela mi chybí, dávala jsem jí pro králíčka zbytky zeleniny.

Irena Mertová 23.4.2020 20:00

Také jsem si říkala, co tedy dědek....

Hana Šimková 23.4.2020 12:42

Mně se Váš zvláštní humor líbí moc.

Dana Puchalská 23.4.2020 09:35

Líbí..... :-) :-) :-)

Zuzana Pivcová 23.4.2020 09:29

Vy jste to pojal se svým klasickým svébytným humorem, ale mě někdy opravdu napadne, jak to vše nyní prožívají lidé, kteří mají svůj už hodně uzavřený malý svět. Zda vůbec trochu vnímají, o co jde. Na Chodově jednu takovou hodně starou paní také znám. Dosud jsem ji občas vídala, teď ne.