Přišels, ač nečekán,

vzal sis mne celičkou,

a já v tvém náručí,

byla jen maličkou,

střepinkou mozaiky,

kterou jsi vytvořil.

Každou zlou myšlenku

jsi ve mně umořil.

Mozaiku skládal jsi,

každý den pracněji

a já už tolik se

v tvém náručí nechvěji.

Vesmír,cos otevřel,

právě se zavírá,

proč láska nevšední

moc brzy umírá?

 A pak jsi odešel

s písničkou veselou

a mne tu zanechal

zkřehlou  a ztracenou.