První srpnové ráno bylo deštivé, tedy požehnané. Kapičky deště se jako drahokamy třpytily na stéblech trávy, červenajících se plodech a příroda dychtivě polykala sladkost vody.

Jeseníky jsou krajem, kde dříve bylo deště daleko více. Je pravda, že i koncem srpna se naše louky letos zelenají krásně vzrostlou trávou a jetelina nasadila nové květy. Srpen požehnaný deštěm.
Ráno se brouzdám studenou rosou a domů přicházím celá smáčená. Vůbec mi to nevadí, boty uschnou a probouzející se den je plný hřejivého slunečního svitu.

I tak ale mám poněkud pocit, že srpen je fotograficky hubený. Moje srnky jsou schovány v mlází a jen sporadicky zahlédnu nějakého jedince. A to je prosím měsíc první srnčí říje.

Po deštích se lesy probudily a lidé vyráží za úlovkem. Houby, houbičky, plné košíčky. Co Čech, to houbař. A tak srdce plesá.
Přátelé, vím, že to máte taky tak. Zkuste si proto tento test. Já byla stoprocentně úspěšná.

https://www.prozeny.cz/clanek/poznate-jedovate-houby-a-ty-ktere-jim-jsou-podobne-57034

Přes horké dny a velmi teplé noci se čas léta neúprosně chýli ke konci. Poslední srpnový den však konec létá opravdu nehlásí.

V mé galerii najdete fotky tak, jak šly srpnové dny mým životem.

A čas kráčí krajinou, městem i vesmírem.

Srpnová

V slzičkách dešťových
zakleté loučení
Končí čas
letního skotačení
V mlhavém ránu
tichounce léto odkvétá
Na křídlech havranů
podzim přilétá