Příběh na 50 slov: Pohled z okna

Próza/poezie

Příběh na 50 slov: Pohled z okna

Datum: 8. 8. 2019

Diskuze: 17

Ilustrační foto: pixabay.com

Podívala se z okna. Zase tam stál. Díval se jejím směrem. Vysoký rozložitý, pevný jako skála. Krásný v každé době. Záviděla mu. Chtěla by znát jeho myšlenky, jeho příběh, jeho budoucnost. Chtěla by ji sdílet s ním. Šla pomalu do jeho stínu jako do ráje. Jen říci, myslet, okusit. Ořešák.

| Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

17 komentářů

Oldřich Čepelka 20.8.2019 07:58

To jste dělali tak, že jste napsali mnoho slov a pak vyškrtávali a zkracovali? Mně to jde dobře opačně: Napíšu minipříběh třeba na 30 nebo na 40 a pak jen vymýšlím vatu, aby jich bylo nakonec 50.

Dana Kolářová 18.8.2019 18:12

Souhlasím, není to jednoduché a děkuji.

Jan Zelenka 17.8.2019 20:52

Moc pěkné. Psát krátký příběh na 50 slov, tak, aby měl patu i hlavu, není jednoduché. V klubu jsme je psali také.

Dana Kolářová 12.8.2019 16:22

Díky Soni. Oloupané bílé jsou opravdu výborné.

Soňa Prachfeldová 10.8.2019 14:40

Danuško, vlastně Ty jsi poprvé přišla s Příběhem na 50 slov. Také mi tu od Tebe chybělo těch 50. A což jaké má teprve dobré plody - nejraději, když mohu ještě oloupat slupku, to je dobrota.

Dana Kolářová 8.8.2019 22:15

Eleno, díky a souhlasím.

Marie Ženatová 8.8.2019 20:00

Byla jsem jednou v jedné domácnosti, kde byl na dvorku rozložitý ořešák - já v tu chvíli už neviděla nic jiného... Jen jsem paní domácí říkala, vy máte to největší bohatství, které jsem v životě viděla a tím je lavička pod stínem vašeho nádherného ořešáku!

Elena Valeriánová 8.8.2019 19:30

Už mi tvé krátké a výstižné vlaječky chyběly. Každý by měl mít ten svůj ořešák.

Anna Potůčková 8.8.2019 18:55

Pod ním by se sedělo v těchto parných dnech !!!

Marie Měchurová 8.8.2019 17:33

Přesně takového vidím, když ráno otevřu oči...

Dana Kolářová 8.8.2019 17:14

Zuzano, u nás jsou kaštany napadené všechny. A obrana není. Je to smutný pohled.

Jana Šenbergerová 8.8.2019 14:09

Ráda si povídám se vším živým, tedy i se stromy. Jednou mi vyrazila dech jejich odpověď na mou nevyslovenou otázku. Rve mi srdce, když vidím, jak se s nimi v dnešní době zachází. Nejenže si pod sebou podřezáváme pomyslnou větev, my se s jejich likvidací připravujeme o cenný zdroj kyslíku i vody. Žádný strom neroste tak daleko, aby se nás nedotkla jeho necitelná likvidace. Danuško, rozumím ti.

Zdenka Soukupová 8.8.2019 13:01

Krásné, romantické. Taky mám ráda staré vzrostlé stromy. Jen je mi líto, že mi nikdy neřeknou nic z minulosti.

Zuzana Pivcová 8.8.2019 12:41

Ořešák nikde v blízkosti není, ale zde v Týně jsou všechny stromy krásné, takové nedotčené, včetně kaštanů, které jinde zacházejí. Díky, Dano.

Dana Puchalská 8.8.2019 11:36

Mám ráda posezení i jiné podobné "aktivity" mezi stromy. A ořešák jsme mívali kdysi na chalupě. Byla pod ním hezká lavička, která vyloženě lákala k posezení a sladkému lelkování. Bylo to moc krásné. Stejně jako tenhle článek.

Marie Doušová 8.8.2019 11:21

Moje babička vždy říkala, " objímej stromy, je v nich síla". Ano jsou krásné,některé stoleté a obdivuhodné. Miluji stromy a jsem ráda , že je jich ještě hodně ,kde se dají obdivovat.