Předposlední jarní den ráno jsem se vydala na procházku do Stromovky. Mám ji blízko a věděla jsem, že tam bude příjemný chládek. Byla jsem tam už mnohokrát, takže žádná velká překvapení jsem nečekala. To jsem ovšem Stromovku a ty, kteří se o ni starají, velmi podcenila. Nacházela jsem spoustu neokoukaných krásných výhledů a zákoutí, překvapením pro mě byly labutě sedící na trávníku u cesty a kačer na dřevěném mostě, který se nenechal vyrušit, ani když jsem přišla až k němu. Také nově vybudovaná místa k odpočinku. Potkávala jsem rodiče s dětmi, caparty ze školky na vycházce, děti školního věku, mladé lidi i dospělé na kolečkových bruslích, páníčky se svými pejsky. Šlechtova restaurace se opravuje. Je obestavěna panely s její fotografií, takže působí úhledně. Cestou zpátky jsem objevila u planetária obrovské množství růží – tolik pohromadě jsem jich viděla před časem jen v jedné růžové zahradě v Hesensku. I když mnohé už odkvétaly, na kráse a půvabu jim to neubralo. Proto jim věnuji samostatný příspěvek. Nyní vás zvu na procházku Stromovkou.