Krajina při Ohři patří k místům s nejstarším osídlením lidí ve starší době kamenné na českém území. Na Bílou sobotu  jsme se vydali na výšlap kolem Ohře. Zaparkovali jsme za kempem v Brozanech nad Ohří a vydali jsme se dál pěšky. Bylo nádherné počasí, lesní kvítka už byla vesměs po kvetení. Kolem vody je pořád vše příjemně zelené, prostě na oči balsám. 

Podél řeky jsme došli k nově zrekonstruovanému jezu Doksany.  Přešli jsme most a octli se v městečku. Došli jsme k baroknímu areálu. Zde ve 12. století vznikl klášter s neobvyklým názvem Doksany. Znalec původu místních jmen Antonín Profous se domnívá, že slovo Dokz bylo předslovanským názvem pomalu tekoucí vody, nebo močálu. To by odpovídalo středověké povaze Doksan i Doks. 

Klášter Doksany je rozsáhlý barokní areál s kostelem Narození Panny Marie. Hodně budov, zejména hospodářských, jako sýpky, bývalý pivovar a drobné domky, jsou ve špatném zchátralém stavu, ale některé části jsou již opravené. Kostel je přístupný po předchozím objednání u správy farnosti. V opravené klášterní budově při kostele mají sídlo jeptišky řádu Premonstrátek. 

Současný styl parku je anglická zahrada přístupná veřejnosti, nacházejí se v ní nádherné staré stromy, památkově chráněné. Park je udržovaný, krásný. I pávi se zde vznešeně procházejí. Na zahradní terase je arkádový pavilon se zachovalými freskami. 

Vrátili jsme se k autu, kemp je položen u Ohře, je využíván zejména rybáři. Mě tak napadlo, že i tam by se dalo uspořádat setkání íčkařů, kteří by se spokojili s chatičkami bez doprovodného zařízení, které se ovšem nachází naproti chatičkám. Ohře, okrasné stromy, nádherné památky -  tento krásný kout země stojí za zhlédnutí !