Příběh na 50 slov: Na Matějské

Datum: 27. 2. 2019

Bylo jí asi deset let. Šla s rodiči na pouť. Otec chtěl, aby s ním šla na tobogan. Bála se. Donutil ji. Na pohyblivém pásu ztratila rovnováhu a strhla otce s sebou. Lidé dole se tím bavili. Nějak se dostali nahoru. Sjeli dolů. Tam ji otec zpohlavkoval. Matka ji neubránila.

| Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

16 komentářů

Věra Ježková 25.2.2021 15:41

Děkuji vám. Těch úrazů na duši bylo v dětství dost.

Anna Potůčková 25.2.2021 14:56

Také nemám ráda, když se děti nutí do něčeho, čeho se bojí.

Jana Hošková 25.2.2021 14:49

K úrazu na těle nedošlo, ale k úrazu na duši...

Věra Ježková 28.2.2019 14:28

Děkuju. Nerada se vyjadřuji obšírně. Nápad Příběh na 50 slov se mi líbí. Když mě začaly víc než před rokem napadat (mám jich v zásobě ještě několik), bylo to ve 3. osobě j. č. Nevím proč, možná jsem se chtěla od sebe trochu distancovat. Teprve později mi došlo, že tím ušetřím za „jsem“ v minulém čase. Na první pokus se trefuji do počtu zpravidla s přesností + - dvě slova.

Jaroslava Handlová 28.2.2019 11:00

Věro, obdivuji, jak jsi dokázala jen do 50 slov vtlačit tolik napáchané křivdy.

Dagmar Bartušková 28.2.2019 07:37

JoJ, Věro, až teď jsem přečetla ohlasy na Tvůj článek.

Dagmar Bartušková 28.2.2019 07:30

Mám dojem, že píšeš o sobě.

Zuzana Pivcová 27.2.2019 20:07

Nemyslím to, Věrko, tak, že si tu budeš vylévat srdce, ale někdy stačí podnět a je z toho příběh. I třeba to "Tvoje" nádraží, obavy a paní šéfová. :-D

Eva Mužíková 27.2.2019 20:06

Co na to říci. Hlavně že nedošlo k úrazu na těle.

Věra Ježková 27.2.2019 19:59

Děkuji vám. Zuzko, nemám potřebu se z ničeho vypisovat; rozhodně ne veřejně. Prostě jsem to napsala jako příběh ze života. Ne každá je „tatínkova holčička“. Soňo, jako dítě jsem nemyslela na to, jestli ho mám ráda. Prostě byl takový. Jako dospělé mi to občas přišlo líto. Neviděla jsem ho asi od 15 let.

Načíst starší příspěvky