S nastalým podzimem zrodilo se ve mě přání,
vkradlo se tiše, a tak nemám zdání,
zda za létem se ohlížím, či svou duši prohlížím. 

Chtěla bych mít šarm francouzké dámy a temperament Itala,
žít ještě dlouho mezi vámi a číst si z básní Nezvala.

Chci též touhu divokých husí, co na jih v hejnu táhnout musí,
a taky skromnost sedmikrásky, líbat se chci jenom z lásky.
A jako Dalí malovat a vždy se něžně milovat.

Slavíkův hlas bych též mít chtěla a křídla přímo od anděla,
letět a vidět shůry svět a být zas děvče jako květ.

A moje srdce ať navždy bije, už jenom v rytmu poezie...