Po cestách kamenných,

chvíli pláč, chvíli smích,

v útrobách sevřených,

duši mám, vysvobození

marně hledám.

Po cestách mechových,

chvíli klid, můžu bosá jít.

Po cestách klikatých,

trochu tam zabloudit.

Po cestách sněhobílých,

najít vhodnou chvíli,

až duše tělo opustí.

Se smrtí se pozdravit

a pak zase JÍT.....