Pře pikolou za pikolou,

nikdo nesmí stát,

mládí je pryč,

a já si chci zase

jako malé dítě hrát.

Bylo by i s kým,

postavit hrad z písku,

navštívit rodnou vísku.

Volně jako ptáci

jsme tu létali

a nevnímali čas,

byla jen přítomnost v nás.

Pravá letní pohoda,

nebyla to náhoda,

a jak jsme se nasmáli,

když jsme byli ještě malí.

Ještě, že je stále čemu

se smát a že z mládí

zůstal nám věrný kamarád.