Dvě ruce bez těla
a místo smíchu křik,
když tečka vyzněla
jak živý otazník,
pár řádků beze slov
a tón, jenž neladí,
čas běží o závod
a co mi prozradí?

Mé štěstí není dluh,
jen stezka závratí,
já nejsem dobrodruh,
co šanci utratí,
jen duše bez jména
a ruce bez těla,
můj svět je odměna
jak chvíle probdělá.